Zubní plak/ zubní kámen

Zubní kámen se vytvoří ukládáním minerálních látek ze slin a potravy do dlouhodobě neočištěného zubního plaku. Původně měkký a kartáčkem a zubní pastou dobře odstranitelný plak se mění v tvrdou hmotu, kterou již nejde čištěním zubů odstranit. Přeměna zubního plaku v zubní kámen trvá desítky hodin.

Zubní kámen mechanicky dráždí přilehlou dáseň, odtlačuje ji a vyvolává její zánět. V zubním kameni a přežívají škodlivé bakterie a navíc na povrchu zubního kamene se snadno tvoří další vrstva zubního plaku. Působení mikroorganismů vyvolává zánět dásně i hlubších partií parodontu.

V závislosti na složení sliny i na zastoupení mikroorganismů v ústní dutině je sklon k tvorbě zubního kamene u každého jiný. Pravidelnou a kvalitní zubní hygienou lze odstranit zubní plak a tak předcházet tvorbě zubního kamene. Zubní kámen je vlastně "zkamenělá špína"!

Již vytvořený zubní kámen nedokáže odstranit žádná zubní pasta ani ústní voda. Zubní kámen Vám musí odstranit zubní lékař nebo hygienistka pomocí speciálních ručních škrabek nebo pomocí ultrazvukového odstraňovače zubního kamene.

Parodontitis

Parodontitis (parodontitida) je bakteriální zánět závěsného aparátu zubu.

Zubní lékaři rozlišují parodontitidu vycházející z oblasti hrotu kořene mrtvého zubu (apikální parodontitida) a mnohem častější parodontitidu vycházející z dásňové oblasti zubů (marginální parodontitida, parodontóza - zastaralý název). Obě formy se mohou někdy vzájemně kombinovat.

Mluví-li se mezi veřejností o parodontitidě, hovoří se prakticky vždy o marginální formě (parodontóze).

Parodontitida je způsobena bakteriemi obsaženými v zubním plaku. Ty nejdříve vyvolávají zánět dásně a není-li tento zánět včas vyléčen, poškozuje těsnící manžetu okolo krčku a postupuje do hlubších partií závěsného aparátu zubu, dochází k rozpadu závěsných vazů, zánětlivému rozrušení kostního lůžka zubu a k tvorbě defektů - jakýchsi kapes (tzv. chobotů). Uvnitř parodontálních kapes (parodontálních chobotů) jsou výborné podmínky pro přežívání a rozmnožování škodlivých anaerobních (na kyslík citlivých) bakterií, které působí chronickou nebo akutní formu zánětu a tím dochází k postupné destrukci závěsného aparátu zubu.

Zánět parodontu (parodontitida) se v ústech projevuje na dásni jako zarudnutí, krvácení, otok a citlivost na dotyk. Stav bývá provázen zápachem z úst. Okolo postižených zubů může odtékat hnis, zuby se uvolňují - objevuje se ústup dásně, viklavost nebo i putování zubů.

Rizikové faktory pro vznik parodontitidy: především špatná ústní hygiena - přítomnost zubního plaku a zubního kamene! Dalšími faktory jsou genetická dispozice, kouření, cukrovka, některá onemocnění nebo léčba ovlivňující obranyschopnost, bruxismus (skřípání zubů), piercing v ústech. Rizikovým faktorem je také partner nemocný parodontitidou - přímým kontaktem (např. polibky) může dojít k přenosu parodontálních patogenních bakterií a za určitých podmínek k nákaze parodontitidou.

Výsledky současného výzkumu svědčí o tom, že škodlivé anaerobní bakterie se při parodontitidě vyplavují krevním oběhem do celého těla a mohou způsobit srdeční a cévní onemocnění, zvyšují riziko infarktu a zánětu srdečního svalu. Parodontitida tedy není jen zánět kolem zubů, ale i problém celého organismu.

Čím dříve je léčba parodontitidy zahájena, tím lepší naděje na úspěch. Pokročilá parodontitida může způsobit nevratné poškození závěsného aparátu zubu. Léčbu parodontitidy řídí zubní lékař, léčba může být konzervativní nebo chirurgická - zásadní je ale vždy spolupráce pacienta! Kvalitní ústní hygiena je nezbytným předpokladem jakékoli léčby parodontitidy!